UTZDěsila jsem se, jak to budu zvládat. O rozštěpu jsem se dozvěděla v těhotenství, doma jsem měla už dvě malé děti. Čeští lékaři mě ujišťovali, že chirurgové to už umí krásně opravit, ale neopomněli mi sdělit, že mám „právo přerušit těhotenství“. Když bylo jasné, že miminko chci, upozornili mě, že mám „zapomenout na kojení“. Sem tam někdo zmínil, že bych si měla zařídit chůvu.

Byť to bylo s dobrým úmyslem, zbytečně nás strašili i v jiných ohledech. Konec těhotenství a porod jsme naštěstí prožili v zahraničí, a tak jsme se zase díky jinému přístupu uklidnili. S dostatečným předstihem jsme se dozvěděli mimo jiné i to, že i dítě s kompletním jednostranným rozštěpem se umí přisát k prsu a dostat tak do sebe nejpřirozenější cestou i několik desítek mililitrů mateřského mléka.

„Nestresujte se. I kompletní rozštěp umí(me) opravit. Vy se hlavně soustřeďte na to, abyste mohla kojit, tím dáte svému miminku to nejdůležitější.“

Možná se někdo může zdráhat říkat tomu kojení, protože dítě se tím určitě plně nenají a je třeba také odstříkávat a dokrmit ho z lahve. Ale je fér tvrdit, že dítě s obličejovým rozštěpem nelze kojit? Není. Jak jsem později zjistila, anglicky se takovému kojení říká non-nutritive breastfeeding, tj. kojení, jehož účelem není dosyta nakrmit. Setkala jsem se později s videem, které ukazuje, že v případě rozštěpu měkkého patra je možné i kojení, které skutečně nakrmí.

Od místních lékařů a sester jsem slyšela stále dokola, že dítě s obličejovým rozštěpem potřebuje mateřské mléko dokonce více než dítě zdravé. Jednak běžné virózy bývají kvůli otevřenému středouší vážnější, jednak se mu častěji a ve větší míře dostává mléko do dýchacích cest, kde umělá výživa má tendenci způsobovat záněty. Mateřské mléko má naopak účinky hojivé. Proto i částečné kojení má u dětí s obličejovým rozštěpem nezastupitelnou úlohu:

  1. matka si vytváří těsný vztah k dítěti a ono k ní,
  2. podporuje se tím tvorba mléka stimulací hormonů,
  3. dítě skrze sliny dává tělu matky instrukce, jaké potřebuje složení mléka a zvyšuje dále svou imunitu, která chrání jeho otevřené nosní-ušní-krční dutiny,
  4. dítě si cvičí mimické svaly, což je podstatné zejména po operaci rtu,
  5. po operacích kojené miminko méně trpí, protože se může uklidnit u prsu a mateřské mléko obsahuje přírodní bolest tišící složky.

Už několik hodin po operaci rtu mi daly sestry dítě k nakojení, že se mu tím uleví. Ke kojení mne opakovaně nabádal především chirurg, který má na starosti rekonstrukci obličejového rozštěpu mého dítěte. Říká, že on pak má jednodušší práci.

Lékaři pro dítě mohou udělat mnoho, ale rodiče nemusí pasivně a bezmocně čekat. Když posílí dítěti imunitu, omezí nutnost lékařských zákroků na minimum. Kojení nebo aspoň krmení dítěte mateřským mlékem tak bere rodičům z ramen tíhu bezmoci – mateřským mlékem pomohou dítěti i lékařům.  Tak proč bychom nekojily, když to jde a když miminku to dává výhody? Tipy, jak na to, a záznam mých osobních zkušeností najdete na dalších stránkách tohoto blogu. Držím pěsti, aby se to podařilo i Vám.

Mějme na paměti, že lidé se rodí různí. Nikdo nemůže s jistotou předem říct, že budete mít s miminkem více práce a stresu jen proto, že se narodí s obličejovým rozštěpem.

Třeba mně ty bez vývojových vad dávají zabrat mnohem více.

Tak hodně štěstí! Hlavně klid a prsa v teple.😉

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s